Lis 05

Historická mapa

Podívejte se, jak Lažánecké závrty 1-4(5) vypadaly za císařpána (1836-1852), než to zeměhryzové zavalili kamením z polí. (Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=16.736102&y=49.349943&z=13&l=5)

Zář 22

Trojka – první výsledky

Dnes, 22.září, proběhlo v rámci pravidelné pracovní akce i první orientační mapování objevů za sifonem na  závrtu č. 3 na Harbešské plošině. Byly zmapovány odhadem dvě třetiny nové, mírně klesající chodby v délce 102 m. Jeskyně nyní směřuje přibližně na JV, směrem ke Konrádovu dvoru,  přičemž se od závrtu vzdaluje na cca 50 m. Celková hloubka  činí něco málo přes 80 m, nezmapované části však klesají dále, takže se dá očekávat že nejzazší objevená místa se nacházejí již v hloubce kolem 90 m. Chodba je tvořena v lité skále a svým charakterem připomíná větší Mrtvé propadání ve Společňáku ( několikrát se zde dá i postavit) nebo K…. chodbu v Rudickém propadání.

Srp 12

První česká tisícovka objevena v Černé Hoře

První, českými speleology objevenou jeskyni, překonávající svojí hloubkou hranici 1000 m,  se podařilo nalézt v Černé Hoře. Stalo se tak na čtvrté expedici, organizované ZO Suchý žleb v pohoří Maganik, která se odehrála v termínu 21.7 – 11.8. Vchod byl nalezen již minulý rok, kdy se nám také podařilo sestoupit až do – 500 m. Dne 4. 8. se týmu ve složení Dvořák, Hösl, Matouš podařilo systém prohloubit až na 1027 m, přičemž bylo zjištěno další volné pokračování.

Jeskyně se nachází nedaleko stolové hory Trešteni vrh v divokém a těžko přístupném terénu. Její charakter určuje výrazná tektonika ve vodorovných vrstvách vápence, vytvářející na Maganiku  i několikasetmetrové šachty a úseky tmavých, hůře rozpustných vápenců, ve kterých naopak vznikají dlouhé meandry s minimálním spádem. V některých starých pasážích se pak nachází na vysokohorský kras bohatá krápníková výzdoba, reprezentovaná především krvavě červenými sintry.

Postup byl realizován za pomoci jednoho bivaku v hloubce 340 m, který se nachází na terase ze starých sedimentů nade dnem mohutné dvousetmetrové šachty. Během postupu se nám bohužel nepodařilo nalézt vhodné místo pro druhý bivak, což byl jeden z důvodů, proč jsme výzkumu v této nejhlubší větvi prozatím zanechali. Koncová místa jsou od prvního bivaku již poměrně vzdálená a za povodně by se návrat po trase, jdoucí z velké části po aktivním toku, stal prakticky nemožný a vysoce rizikový. Zbytek času jsme proto věnovali výše položeným  horizontálním patrům, které protínají mladší vertikální větve a poskytují možnost pokračování v obou směrech.

Délka zmapovaných částí činí 2820 m, předpokládaná délka všech objevů přesahuje 3 km.

Expedice se účastnili: V Adamec, V. Baldík, V. Bumbálek, L. Bumbálková, P. Čáslavský, Z. Dvořák, K. Hösl, V. Kahle, R. Matouš, M. Olbrecht, L. Pašek, O. Šimíček, J. Večerek.

prvni cesky kilometr, stare meandry -420m