Projekt Orjen se dá rozdělit do dvou fází a to na období 80. let a necelou dekádu po roce 2000. První přestávka byla způsobena rozpadem Jugoslávie, druhá výzkumem na Maganiku, který nám kromě roku 2009 neumožnil věnovat se oběma územím zároveň. Většina expedic směřovala do zaniklého městečka Crkvice nedaleko Risanského zálivu, kde se ve výšce okolo 1100 m.n.m. zpravidla nacházel náš základní tábor. Název projektu odkazuje na nejvyšší horu stejnojmenného pohoří, avšak nejvýraznější dominantou zdejšího krasu je spíše Velji vrh, pod kterým se nachází jedna ze stěžejních oblastí výzkumu s jeskyní Kozí díra. Další lokality byly hledány a nalézány v okolí Dragaljského polje v nadmořských výškách něco málo přes 600 m. Celá oblast je odvodňována do moře, kde se nalézá mnoho vyvěraček pod i nad mořskou hladinou. Nejvýznamnější lokality jsou:
- Kozí díra – objev učiněný v roce 2000 odhalil převážně vertikální pasáž dosahující 300 m s největší 130 m propastí. V roce 2006 však bylo objeveno nenápadné pokračování a hloubku jeskyně se podařilo více než zdvojnásobit. V současné době je pokračování opět téměř otevřené, poté, co se podařilo prostřílet několik m téměř po strop zaneseného meandru, který pokračuje průlezným profilem s průvanem. Mapa
- Pema – jeskyně objevená již v 80. letech tehdejším členem Suchého žlebu Petrem Zajíčkem a Markem Audym z Topazu v divokých skalách nad Dragaljským poljem. Byly nalezeny dvě horizontální větve, z nichž se jedna uzavírala sifonem a druhá končila úžinami. V roce 2009 jsme se pokusili o překonání sifonu v hloubce 240 m, avšak neúspěšně. Zato v zimě následujícího roku bylo objeveno v druhé větvi jeskyně pokračování vedoucí do spletitého pokračování, které dodnes nebylo zcela prozkoumáno. Nejhlubší místo se nachází 318 m hluboko od vchodu, změřená délka chodeb přesahuje 2 km. V jeskyni se nalézá mnoho neprolezených odboček, ale podle posledních poznatků se nejeví, jako perspektivní. Mapa
- Maglena jama – jeskyně objevená francouzskými expedicemi v 60. letech. Suchý žleb se na výzkumu podílel především po boku Daniela Colliarda z francie.
- Anaj Aktak – sto metrů hluboká, meandrující jeskyně s menšími propastmi končící v úžinách.
Chronologie expedic a související články
Černá Hora 2000 – první minivýprava s novou generací Suchožlebáků, objeven vchod Kozí díry a její první propasti do hloubky necelých 100 m.
Černá Hora 2001 – pokračování ve výzkumu KD, jeskyně prozkoumána až do 300 m.
Černá Hora 2002 – výzkum Maglené jamy spolu s francouzskými kolegy.
Černá Hora 2003 – částečná revize Koz díry, dílčí objevy, průzkum jeskyně Anaj Aktak a Maglené jamy.
Černá Hora 2004 – menší objevy v Maglení jamě.
Kulinářsko-běžkařský výlet do Černé Hory (zima 2005)
Černá Hora 2005
Černá Hora 2006 – průlom v Kozí díře, nalezeno pokračování ze dna Stovky (-300 m) a překonání Meandrů bratří rachitiků.
Nema konca, nema kraja, aneb 654 m pod povrchem Orjenu (letní expedice roku 2007) – Kozí díra prozkoumána až do hloubky 654 m.
Černá nora 2008 – kopání a střílení meandru Černá nora na dně Kozí díry (-662 m)
Návrat do Pemy (léto 2009) revize a ponor v Pemě, střílení v Kozí díře.
Krivošije 2010 – tři expedice přinesly objev pokračování v Pemě, v Kozí díře se podařilo prostřílet nejhorší část úžin.