Lažáneckým žlebem se nazývá bezvodé údolí táhnoucí se podél silnice z Jedovnic přes Lažánky do údolí Punkvy. Jde o hluboký paleokrasový žleb o délce cca 4,5 km. Nejvýše položené místo dnešního dna Lažáneckého žlebu s výškou 495 m se nazývá Převážka. Odtud údolí mírným spádem klesá z. směrem k Lažánkám do údolí Punkvy (305 m. n. m.). Východně pak upadá do Jedovnické kotliny (460 m. n. m.). Lažánecký žleb tvoří hranici mezi s. (Suchdolské plošiny) a střední částí Moravského krasu (Rudická plošina).
Údolí Lažáneckého žlebu je vyplněno bádenskými sedimenty, především jíly (tégly). Tato okolnost má velký význam pro řešení vzájemných vztahů krasových jevů a pro stanovení jejich stáří. Vrt vyhloubený v roce 1956 východně od Lažánek ukázal, že celková mocnost sedimentů je 137 m (kvartér 18 m, neogén 119 m). V blízkosti ústí žlebu do údolí Punkvy dosahují spodnobádenské sedimenty mocnosti 30,5 m, V roce 1996 byly proměřeny ve střední a z. části Lažáneckého žlebu příčné gravimetrické profily doplněné vertikálními elektrickými sondami.
Gravimetrické měření ukázalo, že i pod povrchem má údolí podobu úzkého kaňonu hlubokého zhruba 165 m (dno ve 308 m. n. m.). V horní části je kaňon široký 40 – 75 m, při dně 20. Kaňon lažáneckého žlebu je v těchto místech podobný soutězce Dolní úzká v Suchém žlebu.
Lokality: