Říční propast, foto O. Šimíček

Jeskyně Svážná studna je poměrně mladou lokalitou a zároveň nejrozsáhlejším známým podzemním objektem Lažáneckého žlebu. Délka jejích rozvětvených a v několika patrech uspořádaných chodeb přesahuje 500 m, přičemž v nejhlubším místě (3. sifon) dosahuje 90 m.

Vchod se nachází v mělkém závrtu u levé stráně žlebu pár set metrů od Převážky (odbočka na Rudice), kousek pod starou kamennou studnou, ze které sem za zvýšených vodních stavů přitéká drobný potůček. První pokus o odhalení spojitostí závrtu a známých systémů Moravského krasu proběhl v roce 1959, kdy byl ponor obarven, avšak barvivo nebylo zachyceno v žádném ze sledovaných míst.

Počínaje rokem 1989 pak proběhlo několik otevírek, realizovaných naší skupinou, při nichž byly vyhloubeny postupně tři šachty. Třetí, kopaná s přestávkami od roku 1995 se v hloubce 33 m konečně probila do volných prostor. Zde byl zastižen aktiv, tentokrát již v pohodlně průlezné Kaskádové chodbě, která se lomila v Říční propast a za ní přecházela v další propast, zvanou Flaška. Další objevy pak již přicházely v rychlém sledu. V roce 2003 byla nejprve objevena větev Říční propast – Vratidóm, končící prvním sifonem v hloubce 70 m a po prokopání Průvanové chodby, jsme pronikli do zatím nejvýraznějšího horizontu jeskyně představovaného Pikovou chodbou (viz. Šimíček O., Otava J. (2004): Svážná studna v Lažáneckém žlebu – Speleofórum 2004, 23: 12-13, Praha).

Rok 2004 přinesl nejrozsáhlejší objev, kdy jsme se přehlíženým okénkem ve Flašce dostali k ústí čtyřicetimetrové propasti Patrona a z ní Vodopádovou chodbou až k 2. sifonu a do Krystalové chodby. V této části byl také nalezen druhý periodický tok v jeskyni ( Speleofórum 2004 (ročník 23), 12 – 13, Praha 2004, ISSN 1211-8397 Jeskyně Svážná studna – další milá překvapení v roce 2004). Tyto části byly v roce 2005 doplněny o pokračování za Pikovou chodbou v podobě Jezerní síně, nejmladší objevy pak představuje krátké pokračování za druhým sifonem, končící sifonem 3. a po prostřílení mnoha metrů také dodnes zcela nezdokumentovaná větev za 1. sifonem. Někdy po roce 2006 pravidelné práce na Svážné ustaly a skupina se přesunula na nové pracoviště v závrtu č. 18.

Ačkoliv se během několika málo let podařil na Moravský kras poměrně nevšední průlom, braly původní sny o propojení Svážné studny se Starou řekou v Rudickém propadání postupně za své s tím, jak se objevovaly zatím nejzazší části systému. Barvící experiment z roku 1999 toto propojení sice potvrdil, nicméně práce na koncových bodech byla zatím nad naše síly. Větev za 1. sifonem se nese ve znamení úzkých tektonických trhlin, kterými se  voda cedí neznámo kam a další rozšiřování vertikálních škvír pomocí patronek je nejen dost problematické, ale ani zde není jasný směr, kudy se ubírat dál. Také 3. sifon je zatím nepřekonatelnou bariérou, neboť je v hloubce 1,5 m téměř ucpaný sedimenty a čerpat jej bude nutné minimálně až do Říční propasti (oba aktivy nejsou spojené). V posledních letech sice proběhly drobné přípravné práce v propástce za Krystalovou chodbou a za Jezerní síní, kde se dá uvažovat o obnovení prací, vzhledem k objevům na jiných lokalitách je však zatím v nedohlednu.