http://www.festivalrajbas.cz/ pro velky uspech se nakonec prednaska o IronDeep konala hned dvakrat. Diky vsem za ucast a podporu
Archiv rubriky: Novinky
Speleoforum 2015 – výhra !!!
Expedice IrondDeep 2014 získala cenu účastníků Speleofóra za nejvýznamnější objev členů ČSS v zahraničí, za nejlepší prezentaci (Richardovo perfektni akční video) a za nejlepší posterovou prezentaci (Petrova práce, díky). Díky všem za hlasy a velká gratulace všem účastníkům a podporovatelům expedice, jen tak dál a hloubš 😉
Iron Deep – video
Je hotové krátké video z poslední expedice do Černé Hory. Autorem je Bob z rudické ZO a shlédnout jej můžete zde: https://www.youtube.com/watch?v=vuXxG-ygyJs
Jak je to s objevy na závrtu č. 3
Jakákoli podobnost tohoto příběhu s realitou a reálnými osobami je čistě náhodná
V den výroční schůze jsme se s Vaškem opět vypravili do Trojky. Na poslední akci se nám podařilo postoupit o kousek dál, tak jsme si říkali, že bude pěkné, objevit něco přímo na výročku.
Člověk míní, osud mění. Dopolední Harbechy jenom matně vystupují z mlhy, resp. z mlhy matných vzpomínek vystupují válcovité předměty poletující přibližně ve výši hlav zúčastněných a provádějící zvláštní manévr, kdy se znenadání převrátí vrchní, zúženou částí dolů. Tyto létající předměty UFO byly průhledné a velice rychle jim docházelo palivo, jakási čirá tekutina.
V podzemí se již situace začala rýsovat zřetelněji. Během čerpání sifonu jsme ještě jednou vylezli a navštívili partu na vedle ležícím závrtu č. 1. To už jsme se byli schopni dorozumět lámanou češtinou. A pak, poměrně pozdě, jsme vyrazili na konec, vyzbrojeni distem a kladívkem. Docela rychle jsme se promotali všemi úžinami a plazivkami a dostali se do nově objevené části. Zde jsem začal lézt neznámý komín, který však po deseti metrech přešel ve velice úzkou puklinu. Mezitím Venca slézal na dno. V tu chvíli se ozvala velká rána. S Vaškem se urval kus skály a tak poslední tři metry slezl volným pádem. První hodnocení situace bylo nevalné:
„Zdenále, jestli chceš něco dělat, tak hned, protože až si tělo uvědomí, že má něco s ramenem a kotníkam, tak bude zle…“
Normálně by se až tak moc nedělo, ale zde, úplně na konci jeskyně za hromadou plazivek, škvír, úžin a zalamováků to byl opravdu pech. Jak jsme však během lezení komína a několika dalších minut zjistili, moc věcí na práci zde bohužel nebylo, neboť jeskyně skončila. Pouze na konci pukliny, kam odtéká voda při povodni, je možné těžit promytou drobnou suť a teoreticky by se zde dalo dostat do dalších volných pokračování. Odhodili jsme tedy kladívko, vzali disto a jali se pomalu sunout z díry ven.
Těsně před výstupem Václav přiznal, že situace není až tak kritická, když pravil: „Až vyprchá poslední promile, tak to bude špatný..“ Promilí měl po ranním setkání s mimozemskou civilizací Venca tolik, co sv. Václav dobrých skutků, a tak zde byla naděje, že se na povrch dostaneme včas. Ze vstupní skruže jsme vykoukli až dlouho po setmění.
Výroční schůzi jsme nestihli a objevy nepřinesli a nezmapovali ani metr. Proto plánujeme další návštěvu, abychom měli lepší představu o tom, kam jeskyně může vést. Již teď má značnou hloubku kolem 100 m, a tak předpokládáme, že bude směřovat do kdysi hlubokého Lažáneckého žlebu. Toť vše, mapu snad přineseme příště.
Ursus
Suchožlebáci – závrt č1, č.3 a výročka 7.2.2015
Beru výročku, jako završení naší práce v tom minulém roce. Ale nepředbíhejme. Tradiční velmi silná účast na výročce, tak se dělíme na dva silné týmy. Jeden pokouší štěstí za vyčerpaným sifonem v závrtu č.3 a my ostatní bádáme a bádáme na závrtu č.1. Na závrtu č.1 je postupně zasypána další skruž, v pořadí již číslo 6. Na samotným dně jsou určité náznaky rychlých a nebo rychlejších objevů. Dost nám to připomíná kout ve Svážné, který vedl dále k fantastickým objevům. Dnešní bádání končíme po 17 hodině a všichni se přesouváme do restaurace do Rudice, kde proběhne výroční schůze našeho klubu. Určitě se tady sluší poděkovat všem za obrovskou dřinu na našich lokalitách v uplynulém roce. Ale bez této šílené dřiny to asi nejde. Vše je probráno a další plány jsou na stole. Kluci na závrtu č.3 pořídili několik záběrů za sifonem, díky.
Takže snad někdy příště.
Velký Oťas
Postup na závrtu č. 3
Neděle 21. 12. přinesla malé překvapení na Trojce. Během této krátké, nepravidelné akce jsme měli v plánu především domapovat zbývající cca čtvrtinu objevů, vyznačujících se úzkými, nízkými, mokrými a klikatými chodbami. Míst k protažení páteře v prostoře vyšší než 180 cm je zde poskrovnu, délka asi 150 m.
Do útrob závrtu jsme se vypravili ve třech (já, Vašek Adamec a Hanka). Čerpání sifonu zabralo dohromady několik hodin. První centrála byla příliš slabá na to, aby v sedmdesátimetrové hloubce přivedla k chodu malé čerpadlo a druhou jsme museli táhnout ve dvou od pana Maguly z Konrádova dvora, kde ji máme uskladněnou.
Úplný konec jsme nikdy detailně neprohlédli, protože se k němu musí prolézt polozatopenou chodbou po čtyřech. V normálním sucháči sem člověk nedoleze a tak se nám nikdy moc koupat nechtělo. Tentokrát jsme se vybavili lépe. Zejména se osvědčil ruský gidrokostjum (tzv. gidra), lehoučký suchý oblek, který se dává pod běžný overal. Navíc jsme dotáhli i pajsr, který se ukázal jako velice potřebný.
Ukázalo se že zával je tvořen jen několika kameny, mezi kterými bylo vidět do prostory s ozvěnou. Po asi hodině práce se podařilo proniknout dále. Hned za průlezem z jezírka do jeskyně přichází komín, více jak 10 m vysoký na jehož konec nebylo možné dohlédnout pro zatáčející se stěny. Za ním se dá slézt stupeň hluboký asi 5 m. Pokračování tvoří vysoká a asi 10 – 15 m dlouhá puklina připomínající charakterem jeskyni Svážnou studnu. Voda odtéká bokem a zdá se že pokračování bude možné. Každopádně zde člověk udělá několik normálních kroků, což je po tom všem plazení docela úleva.
Trojka zatím směřuje do zcela neznámé oblasti pod Harbešskou plošinou a její hloubka se již musí blížit 100 m.
[flagallery gid=6 name=Gallery]
Pracovní akce 16.8.2014 Společňák a závrt č.1 – Harbechy
Neříkám, že končí prázdniny, nicméně Suchožlebáci rozjíždí opět pracovní akce. Myslím, že účast dneska bohatá: Martin, Roman, Jaroušek, Velký a Malý Ládínek, Zdenál, Hanka a 3 hosté VelkýOťas. Jeskyně Společňák. Na lokalitě dokončujeme některé nezbytné činnosti dle dohody.Na závrtu č.1 opět betonujeme a pomalu se posouváme ke dni, kdy půjdeme opravdu do nového. Lokalita je vzorně zabezpečena a předkládáme pár fotografií z nejnižších míst. K betonáži používáme rychloschnoucí cement, který se osvědčil, i když při menším zaváhání je to potom problém. Za dnešní dřinu všem obrovský dík. Prosím, povšimněte si ztraceného badatele pod otevřeným nebem u závrtu č.1 na Našem Harbechu .
Maganik – k vývěrům – 19.7. – 28.7.2014
Starší část Suchého žlebu se rozhodla zkoumat toto krásné pohoří od vývěrů. Asi na první pohled daleko jednodušší činnost, než kluci na planině, ale né tak docela. Vyrážíme 19.7. někdy v noci a bez problémů. Ve složení Ládínek Velký a Malý, Jaroušek, Oťas a na místě se potkáváme s Danielem a jeho synem z Francie. V podstatě cíl je jasný, prozkoumat vývěry z planiny nad námi a možná více porozumět. Po načerpání potřebných informací od místních, jsme začali obcházet známé, či méně známe vyvěračky. Určitě napíšeme o našem průzkumu delší zprávu a možná i ve spojení s průzkumem celé planiny. Co lze s určitostí říci, že průstup vývěry nebude v žádném případě snadný. V minulosti se o to pokoušelo už několik výprav před námi. Pár snímků z letošní akce. Po velkých problémech na zpáteční cestě jsme 28.7.2014 ráno v 8 hodin v Brně.
Maganik – Iron Deep 2014
Aktuální zpráva z Iron Deep 2014. Text z cave-link druhé stanice ze soboty 26.7. 21:33.
2. horizont ve směru ke kaňonu končí komínem. Výška cca 100 m bez oken odrazuje od lezení. V opačném směru sifon na 1168 m.
Poláci u nás – 9.5.2014
Před pár dny mi volal Křišek Dudzinski ze Zakopaného, že budou v Moravském krasu, a že by chtěli v pátek k večeru dojít na naši základnu, zajeskyňařit, poseďet, zavzpomínat atd…..
Samozřejmě se domlouváme a v pátek k večeru se potkáváme. Jenom si matně vzpomínám na společné velké akce, které jsme s nimi v minulosti zorganizovali. Od roku 1979, kdy se vlastně nikam, ale vůbec nikam nedalo jezdit jsme společně byli ve Sněžné, Kotlinách, Bandziochu, Ptačí,Velké Litworové, Vysoké, Vecsembuku, Záskočí, Starý hrad a atd. Vyvrcholením spolupráce byla společná akce do Goufre Berger. Ale pojďme dále od vzpomínek, u nás v Krasu jsme je vzali do nedávno objeveného závrtu č.3. Cestou jsme se stavili i na našem současném pracovišti závrtu č.1. A potom na základně proběhlo posezení s dobrým pitím a probrání společných plánů do budoucnosti. Takže snad někde příště.
Oťas
Foto: Oťas a m.Ladinek