Neděle 21. 12. přinesla malé překvapení na Trojce. Během této krátké, nepravidelné akce jsme měli v plánu především domapovat zbývající cca čtvrtinu objevů, vyznačujících se úzkými, nízkými, mokrými a klikatými chodbami. Míst k protažení páteře v prostoře vyšší než 180 cm je zde poskrovnu, délka asi 150 m.
Do útrob závrtu jsme se vypravili ve třech (já, Vašek Adamec a Hanka). Čerpání sifonu zabralo dohromady několik hodin. První centrála byla příliš slabá na to, aby v sedmdesátimetrové hloubce přivedla k chodu malé čerpadlo a druhou jsme museli táhnout ve dvou od pana Maguly z Konrádova dvora, kde ji máme uskladněnou.
Úplný konec jsme nikdy detailně neprohlédli, protože se k němu musí prolézt polozatopenou chodbou po čtyřech. V normálním sucháči sem člověk nedoleze a tak se nám nikdy moc koupat nechtělo. Tentokrát jsme se vybavili lépe. Zejména se osvědčil ruský gidrokostjum (tzv. gidra), lehoučký suchý oblek, který se dává pod běžný overal. Navíc jsme dotáhli i pajsr, který se ukázal jako velice potřebný.
Ukázalo se že zával je tvořen jen několika kameny, mezi kterými bylo vidět do prostory s ozvěnou. Po asi hodině práce se podařilo proniknout dále. Hned za průlezem z jezírka do jeskyně přichází komín, více jak 10 m vysoký na jehož konec nebylo možné dohlédnout pro zatáčející se stěny. Za ním se dá slézt stupeň hluboký asi 5 m. Pokračování tvoří vysoká a asi 10 – 15 m dlouhá puklina připomínající charakterem jeskyni Svážnou studnu. Voda odtéká bokem a zdá se že pokračování bude možné. Každopádně zde člověk udělá několik normálních kroků, což je po tom všem plazení docela úleva.
Trojka zatím směřuje do zcela neznámé oblasti pod Harbešskou plošinou a její hloubka se již musí blížit 100 m.
trojka
