Scházíme se na obvyklém místě a v obvyklou hodinu. Účast:: Zdenál, Jaroušek, Vašík, malý a velký Ládínek a Oťas. Je to příjemné, mít dva vrátky a těžit jen na krátkou vzdálenost přímo za skruž, jde to hodně rychle. Snažíme se těžit a přemýšlet jak se bezpečně dostat tímto né snadným místem. Po pauze přichází řada na spouštění druhé skruže, což úspěšně realizujeme. A potom špekulujeme nad dalším betonováním, dřevěním a hlavně postupem. Opět se opakuji, ale průvan je velmi příjemným společníkem a vodítkem. V současné době máme hloubku asi tak 14 – 15 metrů a jsou spuštěny a usazeny dvě skruže. Takže snad někdy příště.
Před pár dny mi volal Křišek Dudzinski ze Zakopaného, že budou v Moravském krasu, a že by chtěli v pátek k večeru dojít na naši základnu, zajeskyňařit, poseďet, zavzpomínat atd…..
Samozřejmě se domlouváme a v pátek k večeru se potkáváme. Jenom si matně vzpomínám na společné velké akce, které jsme s nimi v minulosti zorganizovali. Od roku 1979, kdy se vlastně nikam, ale vůbec nikam nedalo jezdit jsme společně byli ve Sněžné, Kotlinách, Bandziochu, Ptačí,Velké Litworové, Vysoké, Vecsembuku, Záskočí, Starý hrad a atd. Vyvrcholením spolupráce byla společná akce do Goufre Berger. Ale pojďme dále od vzpomínek, u nás v Krasu jsme je vzali do nedávno objeveného závrtu č.3. Cestou jsme se stavili i na našem současném pracovišti závrtu č.1. A potom na základně proběhlo posezení s dobrým pitím a probrání společných plánů do budoucnosti. Takže snad někde příště.
Posledně jsme si řekli, že bychom dneska už mohli těžit již ze samotnýho dna. Trošku jsme to museli přehodnotit. Účast: Jaroušek, Ládínek Velký a Malý, Hanka, Oťas. Opět transportujeme k našemu závrtu pytle s cementem a opět chystáme směs do podzemí. Před tím důsledné očištění pro betonáž. Bavíme se dlouho dobu jen tím, že nacpáváme hodně hustou směs do stropu a zabezpečujeme možné labilní kameny. Jsme překvapeni, co všechno naše díra potřebuje. Jen zběžně se díváme do pokračování, abychom si připoměli, co nás čeká. To nám však neuteče. Lámeme si hlavy, proč je u nás v šachtě to hnízdo, ale asi to tak má být. Všem patří dneska poděkování za obětavou dřinu. Takže snad někdy příště.
Pokračujeme i dnes s naší pravidelnou zarputilostí. Vše je nachystáno k dnešnímu betonování, těžení a dřevení. Počasí má být dneska hnusné, ale vše je právě úplně obráceně a sluníčko svítí. Takže poloviční úspěch.Scházíme se: Malý a Velký Ládínek, Jaroušek, Roman, Vašík, Oťas. Je potřeba na správnou míru nachystat pletivo do podzemí na naše dřevení. Opět nám pomáhá technika a centrála, bez ní už to asi nějak nejde. Průběžně je zpracován a posléze spuštěn všechen dobře promíchaný cement pro dobetonování první skruže. Vybíráme puklinu, které se na jedné straně úplně zavřela a tak je v dohlednu dřevení jen jedné strany. Při těžbě je první skruž takřka obsypána, takže příště nasadíme druhou a třetí bychom trochu zatočili. Průvan je pohodový průvodce. Všichni už se těšíme, až toto bude za náma a budeme postupovat jen a jen na čelbě. Všude jsou patrny přítoky našeho drobného potůčku.
Je si 17 hodin a už toho všichni máme plný zuby. Takže snad někdy příště.
