Lažánecký žleb

Lažáneckým žlebem se nazývá bezvodé údolí táhnoucí se podél silnice z Jedovnic přes Lažánky do údolí Punkvy. Jde o hluboký paleokrasový žleb o délce cca 4,5 km. Nejvýše položené místo dnešního dna Lažáneckého žlebu s výškou 495 m se nazývá Převážka. Odtud údolí mírným spádem klesá z. směrem k Lažánkám do údolí Punkvy (305 m. n. m.). Východně pak upadá do Jedovnické kotliny (460 m. n. m.). Lažánecký žleb tvoří hranici mezi s. (Suchdolské plošiny) a střední částí Moravského krasu (Rudická plošina).

Mapa se načítá. Seznam lokalit najdete níže.

2 místa · Klikněte na značku pro detail lokality. Blízké značky můžete přiblížit.

Údolí Lažáneckého žlebu je vyplněno bádenskými sedimenty, především jíly (tégly). Tato okolnost má velký význam pro řešení vzájemných vztahů krasových jevů a pro stanovení jejich stáří. Vrt vyhloubený v roce 1956 východně od Lažánek ukázal, že celková mocnost sedimentů je 137 m (kvartér 18 m, neogén 119 m). V blízkosti ústí žlebu do údolí Punkvy dosahují spodnobádenské sedimenty mocnosti 30,5 m, V roce 1996 byly proměřeny ve střední a z. části Lažáneckého žlebu příčné gravimetrické profily doplněné vertikálními elektrickými sondami.

Gravimetrické měření ukázalo, že i pod povrchem má údolí podobu úzkého kaňonu hlubokého zhruba 165 m (dno ve 308 m. n. m.). V horní části je kaňon široký 40 – 75 m, při dně 20. Kaňon lažáneckého žlebu je v těchto místech podobný soutězce Dolní úzká v Suchém žlebu.

Lokality:

Lažánecká jeskyně

Svážná studna

 

Pokračujte v objevování