Od pradávna známá jeskyně, ústící do levé stráně Suchého žlebu nápadným portálem. Její známé části byly až do roku 2009 tvořeny v podstatě jednou větší prostorou, přecházející v jižní větev, končící úzkou zavalenou chodbičkou a větev západní, propojenou s propadem, nacházejícím se kousek od vchodu.

Těsně za koncem jižní chodby se na povrchu otevírá několik m hluboká propástka, ve které jsme roku 2008 zahájili výkopové práce s cílem dostat se do horizontálního pokračování jeskyně. V pořadí druhá sonda u levé stěny propadu se po třech metrech opravdu dostala do volné chodby, avšak již na první pohled bylo zřejmé, že se nejedná o přirozenou jeskyni, nýbrž štolu, vyhloubenou někým v sedimentech, vyplňujících původní chodbu. L. Slezákovi a J. Flekovi se naštěstí brzy podařilo zjistit, že původním iniciátorem prací byla  obec Vilémovice, která zde někdy letech 1920 – 1924 nechala kopat za účelem objevení krápníkových jeskyní. Po vykopání a vystřílení 70 m chodeb však prácí zanechala a štola, probíhající pravděpodobně dnem  propástky se zavalila a dílo upadlo v zapomění.

Propástka vilémovických občanů, foto O. Šimíček

Znovuobjevené prostory jsou tvořeny několikrát se zalamující chodbou, ústící do volné, komínovité prostory, z níž odbočuje strmě spadající odbočka (Propástka vilémovických občanů). Ta byla ještě střílena a kopána v délce asi 20 m. Na jejím konci je cítit zřetelný průvan a proto jsme se rozhodli pokračovat ve střílení chodbičky dále. Po pár metrech se ukázalo, že původ průvanu není v kolmých puklinách, směřujících k povrchu, který zde není příliš vzdálen, ale že pochází z nižších poloh, kam bylo možné házet kameny a poslouchat, jak se několik metrů kutálejí úzkými prostorami. Díky poloze Kravské díry se uvažuje o jejím propojení s ostrovsko-vilémovickými vodami.