Úvod > Jeskyně > Svážná studna

Svážná studna

Svážná studna v Lažáneckém žlebu (konečně pustila)
Jeskyně Svážná studna - další milá překvapení v roce 2004
Nejnovější mapa systému
Fotogalerie
Archiv starších článků

Svážná studna v Lažáneckém žlebu (konečně pustila)

Úvod

Jsme rádi, že můžeme psát tyto řádky o jeskynním systému, v němž od prvního kopnutí uplynulo dlouhých 14 roků. Rádi bychom zde poděkovali všem, kteří se na průzkumu podíleli v uplynulých letech, nebo ještě stále podílejí.

Historie

Místo pro otvírku zvolila ZO ČSS 6-14 Suchý žleb v závrtu, kde se propadal drobný občasný potůček. Barvící experiment v roce 1959 nic neprokázal, neznámé tajemno však přesto, nebo právě proto lákalo.

Otvírka první šachty probíhala v letech 1989 - 1991. Tehdy bylo dosaženo hloubky 6 metrů a zjištěn směr odtoku blíže k hraně závrtu.

Otvírka druhé šachty probíhala v letech 1991 - 1995. Bylo dosaženo hloubky asi 12 metrů s menší kavernou. Bohužel ve spodní části se šachta mírně klikatila a transport plus další postup se mírně komplikoval. Radou starších byla rozhodnuto, že tedy budeme kopat třetí šachtu a ta určitě všechno vyřeší.

Otvírka třetí šachty začala v roce 1995. Po špatných zkušenostech s životností výdřevy byly vstupní časti osazeny tenkostěnnými skružemi o průměru 80 cm od pana Zouhara z Jedovnic a celkem brzy bylo dosaženo 14 metrů. Odtud byla objevena vertikální plazivková část se závalem a menším horizontem na dně. Pro lepší postup byla z tehdejšího dna v hloubce cca 20 m zaměřena, vylezena a posléze prokopána vertikální severojižní puklina vzhůru. Bohužel zával na aktivním odtoku byl stále nad naše síly přes zoufalé snahy o jeho lepení a fixování betonem.

S příchodem mladé krve bylo rozhodnuto, že začneme prohlubovat severojižní puklinu. Spásná to myšlenka Roberta (zaplať Pánbůh).

Průběh závěrečných fází objevování

Únor 2003: Téměř dokonale vertikální severojižní puklina, která byla v minulých měsících prohloubena až do 33 metrů odhalila v jižní stěně nepatrné okénko sotva pár čtverečních decimetrů velké. Z okénka bylo slyšet zvuky znějící badatelům jako rajská hudba - klokotání potůčku. Nastalo vzrušené dohadování, jestli se okamžitě prolamovat okýnkem, anebo systematicky pokračovat svisle dolů. Naštěstí zvítězil zdánlivě "nesystémový" přístup, nebo spíše nedočkavost a prosadilo se zvětšení okna.

Březen 2003: V den objevu 8. března 2003 bylo prolezeno aktivní řečiště drobného potoka a šťastnou shodou okolností je prvých deset minut objevování zaznamenáno na video. Proti toku byly objeveny sintrové minikaskády nazvané "Plitvická jezera" v délce 40 metrů, zakončená závalem. Zával leží půdorysně pod horním (východním) závrtem v hloubce přibližně 25 metrů pod povrchem. Po aktivním toku byla objevena "Říční propast", která končila kamennou ucpávkou. Ve stěně propasti byl zastižen další přítok. Při traverzu nad propastí bylo objeveno úzké okno do propasti zvané "Flaška" s pokračováním vysokými meandry na délku 30 metrů a úzkou asi 30 metrů hlubokou puklinovou propastí. V protilehlé stěně Říční propasti byla objevena horizontální chodba s výrazným průvanem, nazvána byla logicky "Průvanová". V dalších týdnech byly nebezpečné úseky prolezeny a hlavní propast vystrojena kovovým žebřem.

Květen 2003: Objeveno pokračování pod Říční propastí. Dvě úzké sintrové šachty s hloubkou okolo 10 metrů. Cesta byla opět zastavena tentokrát úzkou puklinou, v níž se ztrácel dosti silný potok.

Červen 2003: Byla překonána úzká puklina a objeveny další chodby, propasti a dómy. Největší prostora byla nazvána "Vratidómem". Nad Vratidómem se konečně podařilo zjistit pomocí horizontu s korálovou a stromatoporovou faunou, že vrstvy upadají mírně k VJV (115/20). V samotném Vratidómu tedy v hloubce 60 metrů pod povrchem se opět objevily výrazné fialové stopy po barvícím experimentu z roku 1959 - dobré znamení, jdeme stále po aktivním toku. Po slezení dalších stupňů, resp. překonání kolenovitého vysokého meandru v jehož protější stěně bylo okno pokračující dále, jsme se dostali další propastí k sifonu. Zatím "koncový" sifon je v hloubce 70 m. Během dalších měsíců byl celý systém vzorně osazen pevnými nastavitelnými žebři.

Červenec 2003: Při velmi nízkém vodním stavu bylo zorganizováno čerpání koncového sifonu. Zatím bez větších výsledků.

Listopad 2003: Následovalo prokopání úzkých míst v Průvanové chodbě a objeveno 80 metrů zajímavě tvarované a vyzdobené horizontální chodby směřující generelně k VJV. V jednom místě je horizont přerušen 10-metrovým stupněm, jehož průzkum probíhá. Podle tvaru příčného profilu dostala chodba název "Piková".

Z hlediska geneze jeskyně je zatím zjevné, že naprostá většina chodeb a propastí je predisponována subvertikálními východozápadními a severojižními puklinami. Vrstevnatost ani kliváž tvorbu chodeb v systému Svážné studny nikterak neovlivňovaly.

Co dál na Svážné?

Jen velmi stručně jsme popsali nové prostory, o kterých každý z nás snil nepřetržitých 14 roků. Obtížně zde lze popsat spoustu těžkých překážek a bohužel i menších zranění, které si na nás tento rozrůstající se jeskynní systém vymyslel. Jeskyně má v současné době hloubku 70 metrů a souhrnná délka chodeb se nyní blíží ke 400 metrům. Přitom koncový sifon je půdorysně sotva 20 metrů jižněji od vstupních skruží. Jsme na začátku a doufáme, že každý rok naše zprávy budou přinášet nové poznatky, metry, fotografie apod.

Nadějná místa, ve kterých bude pokračováno:

  1. Koncový sifon - zde je předpoklad čerpání a postupného prokopávání. Byla započata výkopová práce v úzké puklině nad sifonem.
  2. Vratidóm - zvažuje se prokopání závalu a sledování odtoku vod.
  3. Meandry za Flaškou - plánujeme detailní prolezení a průzkum těchto částí, popř. sledování průvanu.
  4. Průvanová chodba - v současné době k ní vzhlížíme s největší nadějí pro další pokračování. Postupně je prokopávána vstupní část pro lepší přístup.

Závěrem

Jeskyně byla uzamčena kovovým uzávěrem, osazena pevnými žebři, zmapována, pořízena fotodokumentace, nebezpečná místa rozšířena a zabezpečena, byly prolezeny všechny komíny a nadějná místa. Takto připravena čeká na další prolongace. Vidina několika kilometrů chodeb, které nás dělí od Staré řeky v Rudickém propadání, kam vody ze Svážné studny odtékají, je lákavá...

Ota Šimíček - Jiří Otava

Publikováno: Speleofórum 2004 (ročník 23), 12 - 13, Praha 2004, ISSN 1211-8397

Jeskyně Svážná studna - další milá překvapení v roce 2004

Pomalu končí další pracovní akce na Svážné. Už se začínám těšit, až vylezu a v naší oblíbené hospůdce v Rudici u Kalouska si dám smažený sýr s "Oťasovou" oblohou. Karbidka začíná svítit čím dál tím žlutěji a neustálé natřepávání moc nepomáhá. Dneska jsem si nějak narazil koleno, ale protože se mi to stalo na naší milované Svážné, tak to vlastně ani nebolí. Velmi zajímavý způsob léčení, ale ten vlastně známe všichni. Na další akci bude všechno zas úplně v pořádku. Ještě se jednou prostřídáme na špici u 1. sifonu, nakopeme pár kýblů a polezeme nahoru. "Takže konec," řekne předseda a Jarek též přikývne. Ještě někde sehnat Zdeňka, který prolézá meandry vysoko nad námi a bude to paráda. Zdeněk za chvíli dolézá. "Půjdu napřed a podívám se ještě do meandrů za Flaškou." Nemáme nic proti tomu, a já jen tak mezi zuby prohodím "hlavně nelez hodně daleko a hluboko," veselou průpovídku, která je v naší ZO notoricky známa z dob, kdy jsme s Laďou, Robertem a Lojzou jeli do v té době nejhlubší propasti světa Jean Bernard a moje maminka vyslovila tuto kouzelnou větu. Při výstupu se jdeme všichni podívat do Flašky a sháníme Zdeňka. Ten se ozývá hluboko, ale hlavně daleko od nás: "Hoši mám novou propast hlubokou přes 40 metrů!" Všichni se vrháme směrem, odkud přichází jeho hlas. Bohužel nemůžeme za ním, vstup je příšerně úzký. Asi za hodinu přilézá. Karbidky už chcíply, svítíme pouze elektrikou. Zdeněk vypráví o průvanu, hlubokých šachtách, horizontu, vodním toku a sifonu. Vylézáme do mrazivé noci, rychle se převlékáme a jedeme do hospody. Takhle nějak nečekaně se udály nové objevy v roce 2004.

Celková charakteristika dosud objevených částí

Během dvou let po průniku v hloubce 30 m se z nehlubokého závrtu ležícího vedle silnice Jedovnice - Blansko stal více než 400 m dlouhý a 84 m hluboký propasťovitý systém protékaný dvěma patrně nezávislými podzemními toky. Jeskyně je vytvořená ve více patrech převážně vysokými meandry - puklinovými chodbami s četnými propastmi a komíny. Do podzemí se sestupuje třicetimetrovou, z velké části vykopanou šachtou, která ústí do tzv. objevného okénka. Tím jsme se v roce 2003 dostali do Kaskádové chodby vyzdobené sintrovými jezírky, z jejíhož konce přitéká drobný tok odvodňující horní závrt. Voda dále teče do Říční propasti, kde se napojuje vertikální přítok a přes Vratidóm se dostává až k prvnímu sifonu v hloubce okolo 70 m. Barvící pokus z roku 1959 zde zanechal fialové stopy na stěnách jeskyně a v sintrových kůrách. Později (v r. 1999) bylo dokázáno propojení této části systému se Starou řekou v Rudickém propadání. Nad trasou Říční propast - Vratidóm - 1. sifon se nachází fragment horizontálních chodeb reprezentovaných Průvanovou a Pikovou chodbou, směřujících jv. až vjv. směrem. Domníváme se, že zde je velká šance na překonání sifonu a proniknutí do koridoru vedoucího ke Staré řece, která je vzdušnou čarou vzdálena méně než 1500 m.

Druhá, delší a hlubší větev je vytvořená podél dislokace směru V-Z. V této části jeskyně se setkáváme s druhým tokem, jehož původ je nejasný a jehož azimut zatím míří k záhadné vyvěračce V Zrcadlech. Zatím se zdá být prokázáno, že tok je nezávislý na vodách prvého sifonu.

Objevy v roce 2004

Počátek roku 2004 nám připravil velice milé překvapení v podobě objevu propasti Patrona, Krystalové a Vodopádové chodby s druhým aktivem v jeskyni. Vstup do těchto částí se nachází v původně úzkém okénku asi 4 m nade dnem propástky Flaška. Na okénko navazuje horizont, který se po pár metrech lomí v 40 m hlubokou propast, tvořící osu celého systému. Ta po několika zalomeních ústí do stupňovitě spadající Vodopádové chodby protékané po většinu roku drobným potůčkem. Vody sem proudí z pukliny pod Přítokovým komínem a po asi 20 m a několika menších stupních mizí v úzkém kanálu označeném jako 2. sifon v hloubce 84 m. Chodba zde získává na poměry Svážné studny značné rozměry cca 2 x 8 m a je výrazně erodována (hladinové zářezy, náznaky facet). Předpoklad, že jsou tyto prostory zaplavovány se potvrdil nedlouho po objevu, tj. na jaře, kdy do závrtu přitékalo extrémní množství vody. Jezero hluboké 2 - 3 m se pak po opadnutí vody poměrně rychle uvolnilo.

Asi 15 m níže od ústí Patrony se nachází traverz vedoucí do Krystalové chodby, úzkého a vysokého kaňonu s dosud ne zcela prozkoumanými komíny dosahujícími výšky 15 - 20 m. Pod jedním z nich byly nalezeny krystaly kalcitu, jež daly této části jeskyně název. V koncových partiích je chodba prolomena třináctimetrovou propastí se zasuceným dnem, po jejímž přetraverzování jsme se dostali k zčásti zasintrovanému suťovému kuželu, který prozatím zastavil náš postup. Existenci volných chodeb dokazuje citelný průvan v dosud nepřekonaném těsném komínu v samém závěru chodby nad tímto závalem.

V listopadu se nám navíc podařilo proniknout do dalších převážně vertikálních prostor spojujících dvě odbočky v Patroně a komunikujících s propastí Flaškou. Tyto partie zatím nejsou zmapované.

Celkem se nám za rok 2004 podařilo objevit 170 - 180 m nových chodeb a propastí (zmapováno bylo dosud 146 m) a tím prodloužit celý systém více než o jednu třetinu.

Činnost v roce 2004

Nové patrie byly postupně osazovány pevnými žebři, úzká místa byla rozšířena, traverzy vystrojeny fixními lany. Byla pořízena fotodokumentace, ale hlavně celá jeskyně byla zmapována. S mapováním se začalo v červenci a po pěti akcích bylo zdárně dovedeno téměř do konce.

V jeskyni bylo pracováno na těchto místech:

Plány pro rok 2005

V tomto roce chceme nadále pokračovat v rozšiřování druhého sifonu. V souvislosti s tím bude proveden nový barvící pokus, kterým by se prokázalo spojení druhého toku buď s Rudickým propadáním, či s vývěrem V Zrcadlech. Překonat bariéru prvního sifonu a nalézt pokračování do Rudického propadání se pokusíme v závěru Pikové chodby nebo na předpokládaném spojení odbočky Pikové chodby u m. b. č. 53 s Meandry za Flaškou.

Na závěr velké poděkování Kubovi ze ZO ČSS 6-16 a P. Kosovi a mapovací skupině za příkladnou spolupráci s naší ZO.

Zdeněk Dvořák - Petr Kos (ZO 6-12) - Jiří Otava - Ota Šimíček

Literatura

Svážná studna - půdorys Svážná studna - bokorys

Publikováno: Speleofórum 2005 (ročník 24), 18 - 19, Praha 2005, ISSN 1211-8397

Úvod > Jeskyně > Svážná studna